Paul Chaney

Donetsk Syndrome Diagrammatic
2011 do současnosti

Velkoplošný, ručně vyrobený diagram Donetsk Syndrome Diagrammatic propojuje umělecké aspekty s výsledky výzkumného procesu. Na diagramu věnovaném Doněcké oblasti lze na časové přímce sledovat 13,8 miliard let trvající vesmírný a geologický vývoj, který vedl ke vzniku jednoho z nejbohatších nerostných zdrojů v regionu. Na této ose lidská přítomnost představuje jen velice krátké období. Rok 1870, kdy zde začala těžba nerostného bohatství, odstartoval éru industriální metropole osídlené bezprizorními přistěhovalci. Kvůli nerostnému bohatství se v této oblasti od roku 1917 čtyřikrát válčilo. Krize identity převážně přistěhovaleckého obyvatelstva následně umožnila ruskou infiltraci a destabilizaci, což vedlo k současnému válečnému stavu.

Paul Chaney (*1974, Velká Británie) je umělec a výzkumník, který žil mezi od roku 2011 do roku 2014 v Doněcku, kde začal pracovat na diagramu o geologickém vývoji této oblasti. Ve své práci prezentuje svůj zájem o ekologii a zemědělství, experimentování s nízkouhlíkovým životem a vývoj digitálních softwarových programů, které jsou schopné určit nejlepší metodu obnovy přírody a produkce potravin pro jakékoli místní podmínky. Vystavoval v Bergen Kunsthalle, v Muzeum Sztuki v Lodži a v Tranzitdisplay v Praze.

Mohlo by vás zajímat


Warning: Undefined variable $url in /var/www/vhosts/fotografestival.cz/2024.fotografestival.cz/wp-content/themes/ff2024/template-parts/content-single-loop.php on line 52

Marta Popivoda

Povrchy, na kterých záleží: Den mládeže 1988
2022, dvoukanálová videoinstalace, 20 min., ve spolupráci s Anou Vujanović

Videoinstalace Marty Popivody vychází z jednoho z posledních masových vystoupení na Den mládeže v roce 1988, který se konal na stadionu JNA v Bělehradě. Tento výstup se výrazně lišil od dosavadních socialistických choreografií, ve kterých uniformovaná těla splývala do kolektivního celku. Tuto choreografii nahradil moderní individuální tanec profesionální tanečnice Sonji Vukićević. Bosá tanečnice s dlouhými rozpuštěnými vlasy na nočním stadionu osvětleném 9 000 pochodněmi doslova zfanatizovala mladé publikum. Její tanec byl symbolem individuální svobody. Tato instalace je výsledkem autorčina několikaletého studia věnujícího se masovým představením pod vlivem socialistické ideologie a je jakousi sebereflexí o vztahu jedince k mase. Může být chápána jako pohled na vliv ideologie na individualitu ve vztahu k mase anebo jako zamyšlení nad dnešními strhujícími výstupy popových hvězd.

Marta Popivoda je filmařka, umělkyně a výzkumnice žijící a pracující mezi Bělehradem a Berlínem. Její první celovečerní dokument Yugoslavia, How Ideology Moved Our Collective Body [Jugoslávie, jak ideologie posunula naše kolektivní tělo] je součástí stálé sbírky MoMA v New Yorku. Její druhý celovečerní dokument, Landscapes of Resistance [Krajiny odporu], se uváděl na více než padesáti filmových festivalech po celém světě a získal na dvacet ocenění. Její tvorba byla představena ve velkých galeriích, jako je Tate Modern v Londýně, MoMA v New Yorku, MAXXI v Římě, M HKA v Antverpách a Muzeu moderního umění +MSUM v Lublani. Získala prestižní Berlínskou uměleckou cenu za výtvarné umění od Akademie der Künste v Berlíně a Cenu Edith-Russ-Haus pro začínající mediální umělce. Popivoda nedávno představila svou tvorbu na bienále Ve věci umění v Praze, na 12. berlínském bienále, na 14. bienále Manifesta a 59. bělehradském bienále.


Warning: Undefined variable $url in /var/www/vhosts/fotografestival.cz/2024.fotografestival.cz/wp-content/themes/ff2024/template-parts/content-single-loop.php on line 52

Minh Thang Pham

Performance with my father
2018

Otázka kulturní identity je pro umělce Minh Thang Phama - jehož rodiče jsou vietnamského původu a narodil se v Hai Phongu - od začátku velkým tématem. V rámci své roční stáže na univerzitě v Huế ve Vietnamu se začal učit tradiční lakovou malbu. Lak se poprvé objevil na předmětech spojené s pohřebními rituály jako ochrana proti vlhkosti před 8000 lety. Postupně se stal dekorativním prvkem i na nádobí, vázách a nábytku a byly obohacovány o skořápky vajíček, mušlemi nebo zlatem. Lak, který se získává ze škumpy lakodárné rostoucí ve Vietnamu, se díky jeho specifickým vlastnostem stal oblíbeným výtvarným materiálem pro jeho hloubku barvy a lesk. Moderní vietnamská laková malba vznikla v první polovině dvacátého století pod vlivem francouzských kolonizátorů. Pro Minh Thang Phama je laková malba způsobem jak se skrze tradici a ruční práci hlouběji nořit do otázky vlastní identity.

Minh Thang Pham (*1996, Hai Phong) absolvoval v roce 2023–2024 studijní stáž ve Vietnamu, která probudila jeho zájem o tradiční lakovou malbu sơn mài. V současnosti studuje v ateliéru malby na Akademii výtvarných umění v Praze. Kontinuálně pracuje na dvou dlouhodobých projektech, na intimních performance se svým otcem, v nichž znovunalézá komunikaci v odcizeném vztahu, a věnuje se kontinuální práci na jedné malbě o velikosti 2 m x 3 m, na které pracuje již od roku 2021.

Warning: Undefined variable $url in /var/www/vhosts/fotografestival.cz/2024.fotografestival.cz/wp-content/themes/ff2024/template-parts/content-single-loop.php on line 52

Furqat Palvan-Zade

The Ball and the Polo Stick or the Book of Ecstasy
2022, 1-kanálové video, 23 min.

Fascinován perským textem The Ball and the Polo Stick or the Book of Ecstasy z 15. století se Furqat Palvan-Zade vydává na cestu napříč střední Asií. Ta ho vede k nomádským národům, vynálezcům hry pólo, kterou si dnes asociujeme především s anglickou privilegovanou společenskou vrstvou. Vpleteny do poetických Sufi-metafor se v jeho filmu objevují zarističtí imperiální generálové, ale i novodobý ruský oligarcha, který ukradl tento manuskript akoně z Karabachu, kteří patří k jedněm z nejušlechtilejších na světě – jednoho z nich anglická královna Alžběta II ráda přijala jako dar od Nikity Chruščova. Film vypráví o mocenských hrách západoevropských mocností a ruského imperialismu v této oblasti, o rasistických předsudcích a orientalismem zabarvených projekcích, které se z dnešního dekoloniálního pohledu eví jako značně absurdní.

Furqat Palvan-Zade (*1986, Taškent) je kurátor, výzkumník a filmař. Od roku 2014 pracuje na projektu syg.ma, který slouží jako nástroj pro projekty mapující mezinárodní komunitu spisovatelů, aktivistů, umělců a designérů. Jako filmař pracuje na projektu zkoumajícím pomíjivé geografie a propletené kultury střední Eurasie. V roce 2023 zahájil doktorský program na katedře slavistiky Yaleovy univerzity. Žije v New Havenu.