Loading...

V posledních letech dominuje současnému umění debata o dědictví kolonialismu. Probíhá však bez zásadní účasti zástupců zemí střední a východní Evropy a střední Asie, přestože i tato část světa má hluboké historické zkušenosti s kolonialismem a problémy rasové diskriminace. Na to poukazuje řada uměleckých děl pocházejících z těchto regionů, kterým doposud nebyla věnována dostatečná pozornost. Čtrnáctý ročník Fotograf Festivalu s podtitulem „Make Voices be Heard“ se zaměřuje především na hlasy umělkyň a umělců z těchto regionů s cílem rozšířit stávající mezinárodní diskuzi o kolonialismu, postkolonialismu a diskriminaci o perspektivy z těchto regionů.

Noemi Smolík & Adam Vačkář

 

Fotograf Festival se zabývá průniky fotografie a současného umění – stejně jako partnerské projekty Fotograf Gallery a Fotograf Magazine. Hlavní část festivalu probíhá v říjnu a obvykle představuje aktuální téma skrze skupinové i samostatné výstavy připravené ve spolupráci s přizvanými domácími a zahraničními kurátory*kami a s pražskými galeriemi. Výstavní program doplňuje série diskuzí, artist talks, site-specific akcí, výstav ve veřejném prostoru, projekcí a komentovaných prohlídek. Fotograf Festival je jediný tematicky a kurátorsky koncipovaný fotografický festival v České republice, jehož cílem je propagace média fotografie a jeho širší začlenění do současného umění a do povědomí široké veřejnosti.

Hlavními kurátory čtrnáctého ročníku Fotograf Festivalu jsou Noemi Smolík a Adam Vačkář. Program festivalu se skládá z několika výstavních projektů a navazujících akcí, které se konají v říjnu 2024.

Aktuality

Paul Chaney

Make Voices Be Heard: Chapter One

Fotograf Gallery
Kurátorující: Noemi Smolík & Adam Vačkář
4. 10. – 8. 11. 2024
Vernisáž: 3. 10. 2024
Vystavující: Paul Chaney, Genti Korini

První kapitola Fotograf Festivalu představuje práce dvou umělců. Rozsáhlá instalace Donetsk Syndrome Diagrammatic, na níž Paul Chaney, umělec pocházející z Velké Británie, začal pracovat 2017 během svého pobytu na Ukrajině, byla původně určena pro platformu Izolyatsia v Doněcku, která se již kvůli válce nemohla uskutečnit. Chaney tuto instalaci rekonstruuje na velkoplošném diagramu a doplňuje ji o další poznatky z jeho průzkumu týkajícího se 14 bilionů let dlouhého vývoje jedné z nejbohatších oblastí světa na nerostné suroviny. Od roku 1917 se tato oblast nacházela pětkrát ve válce. Výsledkem byla krize identity obyvatel, která umožnila ruskou infiltraci a destabilizaci, jež kulminovala v současné válce mezi Ukrajinou a Ruskou federací.

Ve spodní místnosti galerie instalaci doplňuje projekce 21minutového černobílého filmu Spider’s Envy z roku 2022 od albánského umělce Genti Koriniho. Ve filmu jde ve fascinujícím dialogu mezi umělcem a kritikem o vztah moderny preferující abstraktní umění a individualismus a socialistických představ o „novém člověku“ a o umělecký realismus jako opozici k buržoaznímu dekadentnímu umění. Uprostřed ruin moderní architektury se vyvíjí strhující dialog, který neztrácí na aktuálnosti a který je doprovázen ikonickými snímky modernistické architektury. Dialog se opírá o texty albánského historika umění Alfreda Uçiho.

Více o výstavě

01_Karol Radziszewski-Afterimages_2018_film still

Make Voices Be Heard: Chapter Two

etc. galerie
Kurátorující: Noemi Smolík & Adam Vačkář
9. 10. – 20. 10. 2024
Vernisáž: 8. 10. 2024
Vystavující: Karol Radziszewski

Druhá kapitola Fotograf Festivalu představuje v galerii etc. Queer Archives Institute, neziskovou umělecko-výzkumnou organizaci věnující se sběru dat, digitalizaci, analýze, prezentaci a umělecké interpretaci queer archivů, se zaměřením na střední a východní Evropu. Queer Archives Institute je migrujícím projektem polského umělce Karola Radziszewského, otevřeným transnárodní spolupráci s umělci, aktivisty a akademickými výzkumníky.

Více o výstavě

ecstasy

Make Voices Be Heard: Chapter Three

hunt kastner gallery
Kurátorující: Noemi Smolík & Adam Vačkář
11. 10. – 2. 11. 2024
Vernisáž: 10. 10. 2024
Vystavující: Soso Dumbadze, Furqat Palvan-Zade

Třetí kapitola Fotograf Festivalu představuje dva umělce. Devítikanálová videoinstalace A Yellow Bus z roku 2018 od gruzínského umělce Soso Dumbadzeho rekonstruuje instalaci v ulicích Tbilisi v roce 2018, která na patnácti monitorech dokumentovala dění, které se odehrálo před pěti lety. 17. května 2013 během Mezinárodního dne proti homofobii tam přepadl zfanatizovaný tisícový dav vedený ortodoxním popem skupinu čtyřiceti pokojně demonstrujících za práva LGBT. Demonstranti se museli utéct schovat do žlutých policejních vozů, ale ani tak nebyli v bezpečí. Agrese, s jakou se tento dav vrhl na malou skupinku, překvapila jak protestující, tak policii. Protože znovu hrozilo, že zfanatizované davy tuto instalaci zase napadnou, musela být tato akce odvolána. Uskutečnila se až o tři týdny později, a to za přítomnosti asi stovky policistů.

V zadní místnosti galerie je promítán 23minutový film The Ball and the Polo Stick or the Book of Ecstasy z roku 2022 od umělce Furqata Palvana-Zade narozeného v Taškentu. Fascinován perským textem The Ball and the Polo Stick or the Book of Ecstasy z 15. století se Palvan-Zade vydává na cestu napříč střední Asií. Ta ho vede k nomádským národům, vynálezcům hry pólo, která je dnes považována za symbol britského kolonialismu. Vpleteni do poetických súfijských metafor se ve filmu objevují zarističtí imperiální generálové, ale i novodobý ruský oligarcha, který se stal zlodějem tohoto manuskriptu. Film vypráví o mocenských hrách západoevropských mocností a o ruském imperialismu v této oblasti, o rasistických předsudcích a orientalismem zabarvených projekcích, které se z dnešního dekolonizovaného pohledu jeví značně absurdní.

Více o výstavě

foto sicky 02

Make Voices Be Heard: Chapter Four

MeetFactory Gallery
Kurátorující: Noemi Smolík & Adam Vačkář
25. 10. – 06. 01. 2025
Vernisáž: 24. 10. 2024
Vystavující: Yevgenia Belorusets, Alina Bliumis, Ptuška & Keto Gorgadze, Miero Koizumi, Jeanna Kolesova, Diana Cam Van Nguyen, Minh Thang Pham, Marta Popivoda, Emília Rigová, Sráč Sam

Finální, čtvrtá kapitola Fotograf Festivalu představuje v galerii MeetFactory práce deseti umělkyň a umělců. Centrální prací je pětikanálová projekce japonského umělce Meiro Koizumiho Theater of Life z roku 2023. Když byl tento umělec v roce 2023 pozván na 14. bienále v jihokorejském Kwangdžu, připravil s emigranty korejského původu, kteří utekli z Ruska do Jižní Koreje před válkou na Ukrajině, neobvyklou videoinscenaci. Inspirováni tradičním korejským divadlem Goryeo, založeným ve 30. letech minulého století Korejci deportovanými do Kazachstánu, se tito emigranti zaměřili na otázky kulturní identity, které jim umožnily konfrontaci s jejich vlastní situací. Vznikla tak poetická projekce, plná pocitů odcizení, smutku a touhy, zároveň vyzařující nejenom energii, ale i důstojnost a odhodlanost.

Dále bude k vidění série fotografií Center of Europe z roku 2020 od umělkyně Aliny Bliumis pocházející z Běloruska. Série dokumentuje různá místa, která jsou označována za střed Evropy, ať už v Bělorusku, na Slovensku, nebo v Polsku. Kolekce fotografií od ukrajinské umělkyně Yevgenie Belorusets Kristina’s Tag z roku 2021 dokumentuje se strhující bezprostředností každodenní život romských komunit, které kvůli válce musely opustit své domovy. Slovenská umělkyně romského původu Emília Rigová bude inscenovat vlastní Oltář z artefaktů týkajících se její identity.

O identitu jde také v příspěvcích dvou zástupců vietnamské komunity v Praze. Dvanáctiminutový film Love, Dad z roku 2021 od Diany Cam Van Nguyen, mezinárodně vyznamenaný několika cenami, humorně, a hlavně dovedně využívající technické možnosti animovaného filmu, vypráví o konfliktu mezi vietnamskými tradičními normami a očekáváními současné liberální společnosti. Otázkou kulturní identity se zabývá také Ming Thang Pham, který žije v současné době ve Vietnamu, aby se naučil tradiční, 8000 let staré technice lakové malby. Jeho experimenty s touto technikou budou na této výstavě představeny poprvé. Osudu pracovních sil pocházejících z Vietnamu, především šiček v Československu v 70. a 80. letech, ve spojení s vlastním osudem šičky košilí pro ruské vojáky na českém území po roce 1968 se věnuje video Šičky z roku 2008 od Sráče Sama, umístěné na konci dřevěného tunelu.

O paměť, manipulaci historické paměti a vytváření falešných mýtů hrdinství jde ve dvoukanálové projekciMemory is an Animal Which Barks With Various Mouths z roku 2023 od umělkyně Jeanny Kolesové z Ruska, která dovedně využívá nejnovější elektronické možnosti. V další dvoukanálové instalaci SURFACES THAT MATTER: Youth Day 1988 z roku 2022 se srbská umělkyně Marta Popivoda ve spolupráci s Anou Vujanović věnuje masovým psychózám vznikajícím pod vlivem ideologie a vztahu jedince k mase na základě skutečných vystoupení uspořádaných v Jugoslávii. Zároveň může být tato projekce chápána i jako odkaz ke strhujícím výstupům na dnešních popových koncertech. Otřesným dokumentem o nezodpovědném zacházení s hrozícím nebezpečím po jaderném výbuchu v Černobylu v roce 1986, které bylo motivováno i bezohledným koloniálním přístupem k sousedním zemím, svědčí devítiminutový film Thyroxia z roku 2023 od běloruské umělkyně vystupující pod pseudonymem Ptuška a gruzínské umělkyně Keto Gorgadze.

Více o výstavě

Yutopislavia

Projekt Olji Triašky Stefanović „Yutopislavia“ se zabývá Jugoslávií a jejím vztahem k hnutí nezúčastněných zemí s využitím široké škály nalezených a archivních pramenů, které konfrontuje se současnými obrazy. Sleduje odkaz hnutí a to, co nám může prozradit o naší současnosti. Jedná se o vizuální dialog napříč různými časovými obdobími, momenty a prostory kombinující archivní snímky a dokumenty s textem a současnými fotografiemi z New Yorku, San Francisca, Bělehradu, Brijuni a dalších míst bývalé Jugoslávie. Umělkyně si prostředniczvím projektu klade otázku, které aspekty historie Jugoslávie byly zapomenuty nebo přehlédnuty a jak se jednotlivci její generace stále ztotožňují s odkazem Hnutí nezúčastněných zemí.

Více o výstavě

Loading...