Diana Cam Van Nguyen

Love, Dad
2021, film, 12:46 min.

Film Love, Dad, česky Milý tati, je dalším příkladem, jak se osobní může v uměleckém díle prolínat se společenským. V Česku narozená umělkyně rodičům vietnamského původu se ve svém filmu vyrovnává s touhou po lásce a uznání vyvolanou dopisy, které jí v dětství psal její otec z vězení, a s pocitem zklamání a zneuznání, kterého se jí dostalo, když se otec z vězení vrátil. Zatímco dopisy jsou plné něhy a lásky, jejich vztah se po návratu mění , protože otec se nemůže vyrovnat s tím, že se mu nenarodil chlapec, který by byl pokračovatelem rodu, jak to vyžaduje vietnamská kulturní tradice. Ten tlak je tak silný, že otec rodinu opustí a založí si novou. Autorka se v dovedně animovaném filmu s touto situací s humorem vyrovnává a klade otázky týkající se předsudků vůči ženám zakořeněných v kulturních tradicích.

Diana Cam Van Nguyen (*1993, Česká Republika) je filmová režisérka vietnamského původu. Vystudovala pražskou FAMU. Její krátké filmy byly vybrány na festivalech jako Locarno, Toronto, Rotterdam, Annecy nebo IDFA. Její poslední krátký film Love, Dad (2021) byl nominován na nejlepší krátký film v rámci Evropských filmových cen 2022 a získal více než 70 ocenění z mezinárodních festivalů včetně BFI Short Film Award, Clermont-Ferrand Connexion Award, AFI Grand Jury Award, Toronto Honorable Mention. Žije v Praze.

Mohlo by vás zajímat


Warning: Undefined variable $url in /var/www/vhosts/fotografestival.cz/2024.fotografestival.cz/wp-content/themes/ff2024/template-parts/content-single-loop.php on line 52

Marta Popivoda

Povrchy, na kterých záleží: Den mládeže 1988
2022, dvoukanálová videoinstalace, 20 min., ve spolupráci s Anou Vujanović

Videoinstalace Marty Popivody vychází z jednoho z posledních masových vystoupení na Den mládeže v roce 1988, který se konal na stadionu JNA v Bělehradě. Tento výstup se výrazně lišil od dosavadních socialistických choreografií, ve kterých uniformovaná těla splývala do kolektivního celku. Tuto choreografii nahradil moderní individuální tanec profesionální tanečnice Sonji Vukićević. Bosá tanečnice s dlouhými rozpuštěnými vlasy na nočním stadionu osvětleném 9 000 pochodněmi doslova zfanatizovala mladé publikum. Její tanec byl symbolem individuální svobody. Tato instalace je výsledkem autorčina několikaletého studia věnujícího se masovým představením pod vlivem socialistické ideologie a je jakousi sebereflexí o vztahu jedince k mase. Může být chápána jako pohled na vliv ideologie na individualitu ve vztahu k mase anebo jako zamyšlení nad dnešními strhujícími výstupy popových hvězd.

Marta Popivoda je filmařka, umělkyně a výzkumnice žijící a pracující mezi Bělehradem a Berlínem. Její první celovečerní dokument Yugoslavia, How Ideology Moved Our Collective Body [Jugoslávie, jak ideologie posunula naše kolektivní tělo] je součástí stálé sbírky MoMA v New Yorku. Její druhý celovečerní dokument, Landscapes of Resistance [Krajiny odporu], se uváděl na více než padesáti filmových festivalech po celém světě a získal na dvacet ocenění. Její tvorba byla představena ve velkých galeriích, jako je Tate Modern v Londýně, MoMA v New Yorku, MAXXI v Římě, M HKA v Antverpách a Muzeu moderního umění +MSUM v Lublani. Získala prestižní Berlínskou uměleckou cenu za výtvarné umění od Akademie der Künste v Berlíně a Cenu Edith-Russ-Haus pro začínající mediální umělce. Popivoda nedávno představila svou tvorbu na bienále Ve věci umění v Praze, na 12. berlínském bienále, na 14. bienále Manifesta a 59. bělehradském bienále.


Warning: Undefined variable $url in /var/www/vhosts/fotografestival.cz/2024.fotografestival.cz/wp-content/themes/ff2024/template-parts/content-single-loop.php on line 52

Minh Thang Pham

Performance with my father
2018

Otázka kulturní identity je pro umělce Minh Thang Phama - jehož rodiče jsou vietnamského původu a narodil se v Hai Phongu - od začátku velkým tématem. V rámci své roční stáže na univerzitě v Huế ve Vietnamu se začal učit tradiční lakovou malbu. Lak se poprvé objevil na předmětech spojené s pohřebními rituály jako ochrana proti vlhkosti před 8000 lety. Postupně se stal dekorativním prvkem i na nádobí, vázách a nábytku a byly obohacovány o skořápky vajíček, mušlemi nebo zlatem. Lak, který se získává ze škumpy lakodárné rostoucí ve Vietnamu, se díky jeho specifickým vlastnostem stal oblíbeným výtvarným materiálem pro jeho hloubku barvy a lesk. Moderní vietnamská laková malba vznikla v první polovině dvacátého století pod vlivem francouzských kolonizátorů. Pro Minh Thang Phama je laková malba způsobem jak se skrze tradici a ruční práci hlouběji nořit do otázky vlastní identity.

Minh Thang Pham (*1996, Hai Phong) absolvoval v roce 2023–2024 studijní stáž ve Vietnamu, která probudila jeho zájem o tradiční lakovou malbu sơn mài. V současnosti studuje v ateliéru malby na Akademii výtvarných umění v Praze. Kontinuálně pracuje na dvou dlouhodobých projektech, na intimních performance se svým otcem, v nichž znovunalézá komunikaci v odcizeném vztahu, a věnuje se kontinuální práci na jedné malbě o velikosti 2 m x 3 m, na které pracuje již od roku 2021.

Warning: Undefined variable $url in /var/www/vhosts/fotografestival.cz/2024.fotografestival.cz/wp-content/themes/ff2024/template-parts/content-single-loop.php on line 52

Furqat Palvan-Zade

The Ball and the Polo Stick or the Book of Ecstasy
2022, 1-kanálové video, 23 min.

Fascinován perským textem The Ball and the Polo Stick or the Book of Ecstasy z 15. století se Furqat Palvan-Zade vydává na cestu napříč střední Asií. Ta ho vede k nomádským národům, vynálezcům hry pólo, kterou si dnes asociujeme především s anglickou privilegovanou společenskou vrstvou. Vpleteny do poetických Sufi-metafor se v jeho filmu objevují zarističtí imperiální generálové, ale i novodobý ruský oligarcha, který ukradl tento manuskript akoně z Karabachu, kteří patří k jedněm z nejušlechtilejších na světě – jednoho z nich anglická královna Alžběta II ráda přijala jako dar od Nikity Chruščova. Film vypráví o mocenských hrách západoevropských mocností a ruského imperialismu v této oblasti, o rasistických předsudcích a orientalismem zabarvených projekcích, které se z dnešního dekoloniálního pohledu eví jako značně absurdní.

Furqat Palvan-Zade (*1986, Taškent) je kurátor, výzkumník a filmař. Od roku 2014 pracuje na projektu syg.ma, který slouží jako nástroj pro projekty mapující mezinárodní komunitu spisovatelů, aktivistů, umělců a designérů. Jako filmař pracuje na projektu zkoumajícím pomíjivé geografie a propletené kultury střední Eurasie. V roce 2023 zahájil doktorský program na katedře slavistiky Yaleovy univerzity. Žije v New Havenu.